Přidat odpověď

Pavlo a jakým způsobem na tom svém trvají? U nás třeba ve školce učitelka (má VŠ vzdělání a fakt je kapacita na svém místě)poručila něco udělat a pak šla, vzala za ruku a vedla ho a stála nad ním dokud to neudělal. Pokud se někdo choval opravdu nevhodně ke svému věku vzali ho a odvedli do malé třídy mezi malé děti, že se tak chová, tak tam nejspíš patří... většinou ho tam vůbec nemuseli nechat a dítě slíbilo, že se polepší. Přijde mi, že tenhle přístup nedává dítěti moc na výběr a před cizím dospělým by mít hysterák neměl je-li v roli vedoucího, učitele...
Třeba moje starší dcera je taky hysterka a opravdu u nás třeba sprcha fakt pomáhala, protože ona z toho hysteráku chytala zvracecí záchvaty a byla by schopná ublížit sama sobě, např. mi poprvé ve sprše usnula(to ale fakt byla malá)... Nicméně od určitého věku když přijdu, vezmu ji za ruku a táhnu ji k tomu, aby udělala, co má, tak hysterák nechytá, nějak nemá možnost se vyvztekat či jak to říct. Většinou když už, tak se o ni pokouší amok je-li unavená tak třeba při prohře... hold taky učíme zvládání emocí seč můžeme a někdy se radíme, jak na ni