Pawllo, já osobně odpovím ráda, protože mě mrzí, že se to tady na rodině ohledně domácích porodů tolik hrotí, jak ze strany odpůrců, tak i příznivců.
Jen je to těžká otázka
Nicméně, když nad tím uvažuji, tak z důvodů pro domácí porod byl nejdůležitější přístup k miminku, že mi jej nikdo neodnese, nikdo jej nebude stresovat dle mého zbytečně a že budeme moct nerušeně navázat vztah, taky to, že miminko přijde do rodiny tak nějak automaticky, ne až po několika dnech v porodnici.
A důvody pro porod samotný zas zejména klid na sebe sama a na porodní proces, nikdo mi do toho nekecá, nikdo mi nic nenutí, nevnucuje medikaci, zásahy do porodu, nepřemlouvá manžela, aby mi domluvil, a tak dále.
Navíc si myslím, že je porod dost intimní záležitost, a tu intimnost prostě nemocnice neposkytne.
V porodnici bych rodila v případě, že by tam byla možná domluva jednak, aby do porodu nikdo nešťoural, pokud to není akutně třeba, abych třeba rodila v nějakém pokoji a občas může přijít asistentka nebo lékař se optat, jak to pokračuje.
A druhak pokud by byla možnost ambuporodu, tudíž odchod třeba dvě hodiny po porodu domů. Jinak kdyby byla možnost porodního domu, tak to by se mi líbilo víc.
Obhajovat svoje důvody nebudu, nepovažuji to za podstatné.
Po domácím porodu jsem si vždy nejvíc užila ten klid, že jsem doma a můžu si vše dělat podle sebe. Nejvíc mě vždy popuzovaly řeči, proč nerodím v porodnici, že bych si tam aspoň pár dnů odpočinula.
Pro mě to není prostředí, kde bych mohla relaxovat a užívat si nového stavu.