Přijde mi to normální.
Když jsem zdravá, chci porodit normálně- jako se rodilo vždycky. Když nebudu v pořádku, vyhledám doktora/ nemocnici. Ráda to přirovnávám k početí. Když je všechno v pořádku, počnu doma (nebo kdekoli jinde
), když je problém, vyhledám odbornou pomoc.
V porodnici jsem si připadala jako na návštěvě, a na návštěvě se nerodí, i když je hostitel milej a usmívá se (možná proto se první porod tak táhnul).
Jo, ale chápu, že pro někoho porodna rovná se bezpečí. Pro mě je to bezpečí doma s mojí PA.
O možnosti nerušeného láskyplného kontaktu s miminkem
se tady ani nebudu rozepisovat, to už mnohokrát udělali jiní.