Přidat odpověď

Pawllo,
já sice doma nerodila, ale toužím po tom. Klidně ti odpovím.
Za sebou mám 2 porody v porodnici. Doma bych nerodila za a) proto, že jsem líná zajišťovat všechny potřebné věci, za b) jsem líná studovat všechny k tomu potřebné věci a za c)protože se bojím (nevím čeho přesně, když oba porody proběhly naprosto hladce, ale je to prostě ve mě).
Ovšem kdyby to bylo tak, že přijdu na gyndu a doktorka mi řekne "Chcete rodit v porodnici nebo doma? - Doma - Tak tady je seznam PA, s některou se domluvte, vše chradí pojišťovna, vše zařídí PA" .... tak do toho jdu.

Osobně bych v porodnici změnil aasi toto:
Přijdu do porodnice, přidělí mi jednolůžkový pokoj s příslušenstvím, kde můžu mít koho chci a kde budu před porodem, během porodu i po něm.
Porodím v poloze, jaká mi vyhovuje, nikdo mě nebude nutit k natáčení monitoru, vždy mi všechno vysvětlí a vysloveně se mě zeptají, zda s tím souhlasím a zda to tak chci.
Během porodu mi nebudou dávat žádné zbytečné otázky a nikdo si mě nebude zbytečně všímat. Na druhou stranu bude někdo po ruce, kdyby něco.
Po porodu dítěte mi ho nechají v náručí, vykašlou se na nějaký mytí, měření a vážení. Jen ho zběžně prohlédnou u mě. Zabalí ho do deky a nechají nás společně pěkně odpočívat v posteli. Budu u sebe v pokoji mít třeba celou širokou rodinu a všem to bude šumák.
Jakmile se budu cítit fit, zavolám sestru, řeknu "Jsem v pořádku, odcházím domů. Sestra se usměje a řekne "Jistě, během půl hodiny vám připravíme všechny potřebné dokumenty, zatím se nachystejte"
Po půl hodině mi předají papíry, podají mi ruku, řeknou "Těšilo nás, přejem hodně zdraví, kdybyste cokoli potřebovala, přijeďte nebo zavolejte"
Hezky se usmějí a my půjdeme


Bohužel, realita se k tomu má asi jako pohyb šneka na louce k pohybu vlaku metra.