Přidat odpověď

Ahoj všichni,
mám skoro třicetiletou sestru. V devatenácti se vyučila, jenže v oboru nemůže ze zdravotních důvodů pracovat. První roky po vyučení měla občasnou brigádu - to jsme ještě chápali, moc práce v okolí není. Jenže už je to skoro devět let a práce žádná... pořád jen výmluvy typu - "až po prázdninách", nebo "až skončí zima"... Když už jí nějakou práci najdeme, tak zaručeně někde slyšela, že to tam není v pořádku, nebo to je práce dle ní pod její úroveň...
Těžko jí vysvětluju, že s jejím životopisem o pořádnou práci nezavadí a někde začít musí... Sama neví co chce dělat, nejspíš má taky strach někam jít, nebo se spíš stydí, že nikde takovou dobu nepracovala...

Přes pracovní úřad si udělala pár rekvalifikačních počítačových kurzů, ale vzhledem k tomu, že nemá maturitu, tak je ani nevyužije. Na pracovním úřadě jí práci už nenabízejí a ani už roky od nich nedostává žádné peníze - sociální si nevyřídila a ani nevím, jestli by měla na nějaké peníze nárok... prostě žije jako příživnice u rodičů. Rodiče jí dřív vyčítali, aby si práci našla, teď už to tak prostě nechávají být... máma moc peněz nevydělá, táta je v důchodě, sestra nepřispívá ani korunu a když jí něco vytknu, tak se hned urazí a nebaví se se mnou.
Prostě si zvykla, že tenhle život je pohodlnější... což věřím - ráno vstát v jedenáct na oběd... pak zasedne k PC, kde tráví většinu dne, pokud nevyrazí na chvíli ven se psem, nebo navečer si sednout někam do hospůdky... Spát chodí kolem třetí, někdy i páté ráno ... hraje hry na PC. Doma s ničím nepomůže...
Vím že jediný řešení by bylo jí dát nůž na krk - buď bude přispívat do domácnosti, nebo ať se vystěhuje... jenže sestra je urážlivá, vím, že by se hned zbalila a odešla z domu... možná by jsme ji pak už neviděli a na to ji máme zase moc rádi.
Přítele sice momentálně má, jenže ty se u ní mění dost často - většinou obvykle se zmínkou o práci... takže by ani neměla kam jít a nejspíš by skončila někde pod mostem...

Někdy si z ní děláme srandu, že by si měla najít bohatýho chlapa a měla by vystaráno... jenže ona je takovej bohém... děti nechce ani náhodou a jeden chlap je taky nuda.
Jinak je fain, pohodářka (to by byl asi v její situaci ale každý :) ), veselá. Přijde mi, jako by zamrzla v pubertě.
Co s tím? Nemáte někdo podobnou zkušenost? Je mi líto rodičů a taky jí, takhle si zbytečně ničí život kvůli její pohodlnosti.