Přidat odpověď

Dobrý den,
poraďte prosím!
Dcerka (4roky) má strašlivé záchvaty vzteku a já nevím co s tím :-( Dneska máme za sebou jeden šílený, bylo to asi takhle: Byli jsme odpoledne ve městě, měla jsem sebou ještě mladší holčičku (1 rok) a už jsme byli asi tak 10metrů od auta, že jedeme domů - dcera se najednou zasekne a začne řvát: já domů nechci, já tady chci ještě být! - vysvětlím jí, že už je hodně hodin a musíme jet, máme vše vyřízeno atd. Začne řvát ještě víc, tečou jí slzy, vytrhne se mi z ruky, otočí se a utíká ode mě pryč, že nikam nejede - dohoním ji, vezmu za ruku, důrazně ji zopakuju svůj požadavek a že mi nesmí utíkat a táhnu ji k autu, samozřejmě se dost hlasitě brání. Doslova násilím jsem si strčila do auta, pořád vztekle ječela a dupala, chtěla mi utéct ven z auta.. no, dala jsem malou do autosedačky a zkusila si řevu stárší holky nevšímat, nicméně ta už se úplně dávila a dusila tím řevem. Sedla jsem si teda k ní dozadu, vzala ji na klín a snažila se jí uklidnit - mezitím začla řvát mladší holka, protože se té starší očividně bála. :-( Dala jsem jim oběma napít, znovu vše vysvětlila, proč už jedeme domů, starší už byla celkem klidná, tak že ji dám do sedačky a připoutám, najednou se se mnou začala prát a znovu řvát, musela jsem ji připoutat násilím, což byl teda fakt nadlidský úkol. No pak jsme konečně vyjeli, po cestě už se dcerka uklidnila a ptala se mě zase, proč jsme tam nemohli ještě být - znovu jsem jí to vysvětlila - byl klid. Dojeli jsme před dům, otevřu dveře, vystupujeme - znovu šílený řev, scéna ... uklidnila se až po chvíli doma...

Takovéhle šílené záchvaty se u ní opakují několikrát do měsíce - vím, že je to většinou tehdy, když je unavená nebo hladová. Snažím se tomu předcházet, ale vždy to nejde. Nejvíc mi vadí, že mi klidně utíká ve vzteku venku - vedle rušné silnice, mezi lidmi ve městě, kdy mám hrozný strach, že se jí něco stane. Lidi okolo samozřejmě hledí na to divadlo a já nemám odvahu se nikoho ani podívat. Mladší dcerka se jí začíná bát, často poslední dobou začne brečet, když se ta starší vzteká :-(

Vím, že v tomhle věku je vztekání a vzdor normální, to mi zde psát nemusíte... že se každý den vzteká kvůli blbostem, to moc neřeším a nevšímám si jí. Skoro pokaždé, když jí řeknu že má něco udělat (např. oblíct se do školky), tak na mě křičí, že jsem zlá a nemá mě ráda - na to už taky nereaguju...

Ale ten tyjátr, co byl zase dneska, to byla fakt hrůza a já už přemýšlím, jestli jí něco není, jestli bych s ní neměla jít na vyšetření k psychologovi nebo na neurologii nebo nevím kam. Když má takovýhle záchvat, tak mám vždy úplně hrůzu, že se jí něco stane po zdravotní stránce.
Co s ní? Jsem vyčerpaná a nejradši bych vše utopila v láhvi.. :-( Manžel mi nepomůže, je od rána do večera v práci :-(

Děkuju všem, kteří dočetli až sem ...