Přidat odpověď

Jo, a zapomněla jsem dodat, že kdyby moji rodiče znali tu metodu empatické reakce, tedy kdyby se snažili pochopit, proč se vztekám, a kdyby mi pomohli nějak tu emoci zpracovat, tak by tomu jistě předešli.

A teď jsem si vzpomněla na situaci ze včerejšího odpoledne. Syn se ve školce zlobil, že jsem pro něj přišla moc brzo, chtěl si ještě hrát s rytířema. Měli jsme dost na spěch, vedla jsem dceru na kroužek. Celou cestu byl protivný, trucovitý, divila jsem se, že ho ten vztek nepřecházel tak dlouho, když jsme mu situaci vysvětlili i s učitelkou. Cestou zpátky domů, tj. skoro po půl hodině, mi řekl, že půjdeme rychle domů, protože má v botě písek. Tak jsem ho zula, botu vysypala a měla jsem zázračně v mžiku milé a hodné dítě. Jeho prostě jen tlačilo v botě pár kamínků.