Přidat odpověď
Tak mně jednou i revizorka nechala jet zadarmo.
Měla jsem tehdy asi 10-leté dítko v nemocnici se slepákem. Byla jsem za ním na návštěvě, ale protože děcka po operaci rychle "orazila" a dělala tam bugr (no, oni si udělali z letáčků o slinivce břiční vlašťovky a za hlasitého pištění za nima lítali v předklonu po chodbě). 80-letí dědečkové a babičky z toho byli chudáci auf, tak se primář snažil děcka ze špitálu vylifrovat. Docela jsem ho chápala. Já o tom ale nevěděla, neměla jsem pro dítě oblečení, navíc samoživitelka, bez auta. Tak jsem na dítko navlíkla veškeré možné svoje oblečení a jely jsme městskou MHD. U řidiče se tenrát ještě lísky koupit nedaly. U nemocnice automat nefungoval, při přestupu na druhou linku automat na zastávce nebyl, tak jsem slušně poprosila prvního nastupujícícho do autobusu, jestli náhodou nemá lístky. Neměla, navíc to byla revizorka. Pochopila, že nejsem zrovna v záviděníhodné situaci, byl leden, venku docela chladno a my to měli ze špitálu 6 km. Nechala mne dojet i bez lístků, ani ona je neměla. Akorát jsem si říkala, že když teda chce někdo lístky za přepravu, měl by taky dát možnot cestujícím, aby si je měli kde koupit.
Předchozí