Přidat odpověď

Jsem krkavčí matka - nějak mě nenapadlo zjišťovat, jak to dělají jiní rodiče, takže syn se nějak připravoval v devítce ve škole a dcera šla na přijímačky krom jednoho kola srovnávacích zkoušek k přijímačkám na osmiletý gympl učením nepolíbená. (Je pravda, že chtěla jít ona, já byla trochu proti a měla jsem pravdu). Dostali se oba, syn už je na VŠ, dcera v kvintě, letos absolovoval srovnávačky junior, dopadly nic moc - ale to u dcery taky - učit se nechce. Buď se dostane nebo půjde do matematické třídy - možná dělám chybu ale mě fakt nebaví děti nutit do učení. Zatím je nepostihla žádná choroba abychom museli dlouhodobě doučovat doma, případné nedostatky řešíme na vyžádání v technických předmětech doma, v jazycích chodili starší na doučko do češtiny (jsou všichni dysortografici a dysgrafici), dcera ještě na angličtinu a španělštinu. Patřím do hodně silného ročníku a učit jsem se začala až na výšce, syn tvrdí totéž - sice se učil i dřív, ale zásadně mimo obsah školních osnov.
Obdivuju vytrvalé lidi, kteří dokáží na sobě makat dlouhodobě i v oblastech, které je nebaví - já to v sobě nemám a tak to těžko můžu chtít po dětech.