Přidat odpověď

..." Já jim samozřejmě pomůžu jak budu moct, ale ve výsledku je to na nich, stejně jako je na mně, jak naložím se svým rodičovstvím...."

Ty ale v pripade realneho materstvi "na dalku" po darovani gamet, svemu pripadnemu diteti nijak pomoci nebudes schopna, kdyby to bylo i otazkou zivota..Za druhe, se svym "rodicovstvim" na dalku, kdy se stanes matkou ditete s CIZIM clovekem, ktereho ani neznas, take nebudes schopna toho moc vykonat..


..." spíš mi to přijde jako dobrý způsob předání dál toho, co jsem dostala. Někdo učí, někdo pečuje o staré lidi, já mám chytré a zdravé děti, takže můžu dál předat někomu šanci na život a na rodičovství...."

Co jsi dostala, jsi dostala ty, ne nekdo jiny..Cor kdyz beru genetickou vybavu, ktera utvari jedinecnost lidske bytosti a spouutvari dalsiho jedince ve svazku s muzem.
V otazce deti a rodicovstvi - u cloveka NEEXISTUJE na nej NAROK!! Je to proste to, co clovek nezaslouzene dostava..Nekomu se dostava toho, nekomu zas neceho jineho..Jestli mas touhu skutecne pomahat, pomahej tem, kdo se uz narodili a nikdo je nechce..Touhy "pomahat" tim, ze predavam sve gamety, pro vznik noveho zivota s cizimi lidmi, o kterych nevim zhola nic, mi prijdou skutecne zvracene a neprirozene..Je to proti lidskemu radu prirozenosti, jakkoliv samaritansky se ta myslenka chce tvarit..