jsem nepraktikující křesťan a vdaná jsem.
Uvedu jinou kauzu:On bývalý havíř(39) pracující v hospodě.Ona servírka v té samé hospodě.mají 2 malé děti(3 a 5 let).V rodném listu mají napsáno otec neznámý,kvůli větším soc.dávkám.On v práci dostane mrtvičku a kácí se k zemi.Leží 6 měsíců v nemocnici.Ona za ním jezdí a pokaždé,když je převezen na jiné oddělení,musí přijet jeho otec ze Slovenska,aby dal povolení jí dávat informace o jeho zdrav stavu.Ona nemá přístup na jeho účet ani v bance jí nic neřeknou..není manželka.On se nakonec dostal domů,idkyž se nepředpokládalo,že to přežije.Nakonec se koná i velmi dojemná svatba.berou se spíš kvůli dořešení financí .Jeho dovezou na kolečkovém křesle.Když dojde na ano beru,postaví se na nohy a zakřičí ANO.Momentálně chodí o berlích,ale má doživotní následky..učí se mluvit.V tomto případě bych řekla,že jim život na psí knížku hodně zkomplikoval život a že z hlediska zajištění rodiny je lepší být manželé.
Etickou otázku neřeším.70% mých známých žijí na psí knížku a o svatbě ani neuvažují
Já jsem ráda,že jsem vdaná a o cizí vztahy se nestarám.