Mně jde o to, že z hlediska katolické církve má ten první pár našlápnuto "do pekla" zatímco ten druhý - kdyby zůstali spolu - přijde "do nebíčka", jelikož jsou svoji před Bohem v dobrém a hlavně ve zlém..
promiň ale dost jednoduchý pohled na věc, a trochu hloupý, nezlob se, že to píšu tak zpříma. Tys studovala teologii, že? To vám fakt říkali, že sezdaný pár jde do nebe, nesezdaný do pekla?
Hm, no ještě že jsem z teologie odešla, koukám, že jsem si zachovala zdravý rozum. Není to jen o tom, jestli je kdo sezdaný nebo nesezdaný. Každý zodpovídá za sebe, za to, jaký je, jak se chová. Nejen na venek, ale i jeho motivy, myšlenky apod. Jaký hřích je větší, pokradeš, zabiješ, sesmilníš, zalžeš,... ? Nový Zákon je v tomhle jasný, nikdo není bez hříchu, úzká cesta je do nebe, široká do pekla ...
Pro mě je manželství stvrzení mého vztahu s partnerem. Zní to jako klišé, neumím to líp vyjádřit. Oddával nás farář, dlouholetý dobrý kamarád manžela, žádná protivná baba na úřadě. Svatba byla zcela tak, jak jsme chtěli my, na oficiality si nepotrpíme, takže bufet pro přátele, pak posezení s rodinou, obřad jsme si taky plánovali s tím farářem my, řekli jsme si, co tam chceme mít, kromě takových těch oficialit, které tam on musí jako oddávající pronést. Jedni naši přátelé se nechali oddat tajně, jen se svědky, a všem okolo to řekli až po svatbě, proč ne, byl to jejich způsob. To píšu jen, že to nemusí být takový opruz, jak si někteří lidi myslí.