Přidat odpověď

Ovino, můj muž vyrůstal v rodině, kde bylo běžné fyzické týrání na matce, děti tedy nebil, ale týral je psychicky. Všem se velmi ulevilo, když jeho otec zemřel. Já velmi zazlívám manželově matce za to, že svým dětem ubližovala, nechala je žít s despotickým otcem, který je sice většinou skrytě, ale psychicky týral, můj muž si z toho nese následky dodnes. Není to lehké, snaží se s tím něco dělat, týká se to hodně až nezdravého vztahu s matkou a pokřiveným pohledem na sebe. Já si tchyně za tohle nevážím, vím, že to je špatně, ale to týrání tam probíhalo plíživě, skrytě, ponižování, využíváním ve svůj prospěch (nedali dětem vzdělání), nikdo si toho nevšímal, dobře to maskovali, sváděli na otřesnou pubertu...