Zvykneš si. My bydleli 20 let v domě u rychlíkové trati Praha-Drážďany, násep se železnicí, pak nízká cihlová zeď a dvorek domu, ve zvýšeném přízemí, takže vlak jezdil zoči-voči taky tak 10 metrů od oken. Nevadilo nám to, nerušilo to, na dvoře se sice muselo přestat mluvit, než prosvištěla Vindobona, ale vevnitř, když byla zavřená okna, jsme to vnímali jen jako kulisu. Silnice, hlučná dálnice nebo tak něco by mi vadilo víc. Já bych do něčeho takového šla hned, ale musíte se na tom shodnout oba s manželem, jakmile jeden bude mít pocit, že je do něčeho nucenej, tak mu ty vlaky začnou vadit výrazně víc
.