Souhlasím s Lízou. Podle toho, co mám ale načteno, tak myslím, že prvorozené dítě sourozencem trpí vždy. Jde jen o to, tyto pocity co nejvíce zmírnit, jak je to jen v silách rodičů.
My taky doma teď bojujeme. Dcerka se chová dost podobně. Nejsem schopná se jí věnovat tak, jak by potřebovala. Je to i moje neschopnost.
Lenko, doporučuji ti přečíst knihu od Jiřiny Prekopové Prvorozené dítě, pak svého synka pochopíš.
A potom druhá rada..zkus synovy vymněnit trochu sortiment hraček. Nejvíc se děti vyblbnou u věcí jako je pekáč s nasypanou krupicí a k tomu mu dáš sadu na písek, nebo jen kelímky,trychtýř, lžičky..Nebo doporučuji jáhly, ty se líp uklízejí a zametají
Zkus mu dát hromádku rozstříhaných látek, kaštanů(na podzim), zkus ho nechat, ať si udělá plastelínu z mouky a potravinářského barviva, nech mu na stole pořád připravené vodovky a papíry. Nech ho strouhat mýdlo a dělat si z toho bublinky.
Zkus se informovat o praktikování Montessori doma..Je z toho hrozný bordel, ale děcka se zabaví
Vědět co vím dneska, tak moje děti mají o polovinu míň hraček.Televizi teda taky používáme k uzemnění dětí. Ňo nejsem na to pyšná, ale někdy nemůžu jinak.
Kupuji alespoň výuková DVD v angličtině, aby to alespoň k něčemu bylo.
Tak se drž, tvůj starší synek za nic nemůže, chyba bude i v tobě, ale tohle řeší většina matek a která si myslí, že ten problém nemá, tak jen není schopná vnímat věci, tak jak jsou.
Končím s eklaborátem