V call centru jsem si zkusila pracovat a popravdě nevím
Byla jsem tam dva dny a na jednu stranu jsem zjistila, že je to pro mě poměrně dost brnkačka. Zpestřila jsem si to tím, že jsem nemluvila jako automat, ale jako normální člověk u telefonu a hned jsem cítila úplně jinou odezvu na druhé straně. První den jsem se zaučovala a druhý den už jsem tam měla rozjednané dva obchody. Navíc od okolních jsem slyšela, jak je někdo co chvíla poslal do zadele... ale já to nezažila ani jednou
Nebýt nejistých financí, tak bych to tam asi zkusila vydržet dýl
Jediný co jsem nevnímala úplně dobře byl ten rachot tam. Jsem na to zvyklá sice z cestovky, když hrčel jeden telefon za druhým, takže umím snadno vytěsňovat okolní zvuky ale přesto jsem každý den šla domů s Ibalginem v žaludku
Tak nevím, jestli bych ho časem nepotřebovala
Jinak tam byl klid a pohoda ve smyslu, že by nás někdo popoháněl nebo nějak šikanoval - to tam opravdu nebylo. Dokonce kuřačky furt hulily na dvoře a nikdo to neřešil
Popravdě jsem odhodlaná, že až bude holka ve školce na celý den a já nebudu mít třeba práci, tak se tam hodlám zkusit vrátit a zkusit, jaké bonusy by se mi zadařily.
A teda tam, kde jsem to zkusila já, tak se denně lidi měnily dle toho jak studentky mohly, nemohly... Takže nějaký stálý kolektiv asi moc nehrozí
Ale šéfka říkala, že ten, kdo tam vydrží se vůbec nemá špatně, dostává prominentnější čísla na volání, vyřizuje lepší záležitosti, dostává benefity v podobě kvalitního oblečení byť s logem...
Nemusí to být úplně špatná práce, jen si asi zvyknout na ten šrumec a stereotyp práce.