Kopřivo, ono to nějakou chvíli trvá
něž mu dojde že spolupracovat je nepoměrně výhodnější.
Ještě technická... když hypoteticky uteče, nebo nespolupracuje třeba cestou na nákup tak kdy ho pak vypustíš?
A hodně si myslím, že je to znásobené tím těhotenstvím. Moc dobře si na to pamatuju. Malá nespala, zdrhala, dělala scény a já jsem každou noc koukala do stropu s tím, jestli jít skočit z okna (když to nejde ani s jedním a za chvíli budou dva), nebo umřít na fleku zoufalstvím a vyčerpáním, nebo co jako budeme dělat...
Narozením menšího se to postupně nějak utřepalo.