Přidat odpověď

já jsem o přechodné PP uvažovala, hodně, fakt moc, ráda bych to dělala, naše rodina je už tak trochu postiřžená tím jedním broučkem, už trochu víme, jak na to, nevadí nám kontakt s biorodinou, naopak jsme ho celkem aktoivně sami zahájili a pracujeme na tom, daří se nám to, naši kluci bio už jsou dost velcí na to, aby chápali, o co by šlo, ale já sama se děsím toho, že bych měla dítě takto odevzdat po třech letech, ne kvůli sobě, ale kvůli tomu malýmu, taky si neumím představit, jak by probíhal kontakt s rodinou, a to přesto, že jsme ten kontakt my sami iniciovali, neumím si představit, že by to nefungovalo, tady jsem věděla, že když bude zle, tak přestaneme, ale snažit se a zjistit, že to nejde, že biorodiče nemají třeba zájem, nebo by malýmu mohli ublížit, i kdyby "jen" psychicky svou existencí, a nemoct ten kontakt přerušit, toho bych se bála, ale to všechno by se dalo zvládnout, jenže jsem zjistila, že nejde mít dítě v PP a zároveň v přechodné PP, nechápu proč, náš malý nás považuje za svou rodinu, přestože ví, že má druhou maminku, znají se, trochu teda, on je ještě malý, ale proč by nešlo mít ještě další dítě v přechodné PP? asi nebudu mít dál prodlouženou smlouvu v práci, a já na úp skončím, a asi se tímto směrem nebudu moct dát, i když průpravu k tomu už máme dostatečnou

což teda pořád neznamená, že bych s tímto systémem sohlasila, jen mi to připadá jako další nesmysl v tomto návrhu