Doufám, že svého činu lituješ???
Já bych se přiznala mámě, protože ty seš přece jen ještě dítě... ON měl mít víc rozumu!!!! Ale to neznamená, že jsi bez chyby... Najdi sílu, najdi vhodný okamžik - třeba, mami, potřebuji s tebou o něčem důležitém mluvit...chtělo by to být u too samy a mít dost času... pěkně maminku odprosit, požádat o odpuštění, říct,že ji máš ráda. Ale počítej s tím, že to bude hooooodně těžké a pochopení a odpuštění od mámy ani nemusí přijít...
On ten přítel taky za moc nestojí, když tohle udělal a klidně se před tvojí mámou chová jako by se nic nestalo, a kromě toho by byl asi schopný zahnout i s jinou. Stěhovat se z domu by byl nesmysl... máma je zřejmě nešťastná, proto má přehnané reakce... Když si mezi sebou neuděláte pořádek, bude se to táhnout mezi vámi pořád a kpůjde vše jen k horšímu, jednou se to může provalit a bude to pak ještě horší... přeji hodně síly a štěstí... pak napiš, jak jsi pořídila...