Přidat odpověď
Mám téměř tříletou dceru a mám s ní cvičit Vojtovku. Jenže v tom je kámen úrazu. Dříve si jakžtakž dala říct, teď už to nejde vůbec. I doktorka na rehabilitaci s ní má problém, ale nakonec si dá říct, zvlášť když jí pak odmění bonbónem. Jelikož ale cvičím (snažím se cvičit) denně, nechci ji slibovat za cvičení dobroty, navíc to stejně už ani nezabírá. Jde to vlastně jen po zlém, ale to jsem pak zfrustrovaná, chápete.
Cvičení zase zanedbat nechci. Jde o cvičení, kde musí víceméně cvičit sama. Když už jde o cvik, kde jí mám pomáhat, třeba stlačit nohu, tak vyvíjí takový odpor, že spíš posiluju já, takže efekt nulový.
Snažím se motivovat, zkouším zpívat, hrát si na doktora a všechno možné, ale zbytečně. Nemáte někdo nápad, jak si s tím poradit?
Předchozí