Přidat odpověď

Před pár měsíci se dcera (3) sesunula z gauče, a trošku se praštila hlavou do stolku ( z dřevotřísky, neměla bouli, nic....) Samozřejmě jsme ji sledovali, byla úplně v pohodě. Jen jsem si při tom pozorování všimla, že má mírně rozšířenou zornici na levém oku. Zornice normálně reagovala na osvit, ale ať jsem dceru natočila jakkoliv, byla větší. Ne nijak razantně, ale byla, bylo to opravdu viditelné. Hned jsem volala mému šéfovi (neurolog), tak mě uklidnil.
Od toho, kdy jsem to zaregistrovala, uběhlo několik měsíců, ale rozšířená zornička je pořád. Ne tedy v jednom kuse, ale jsou dny, kdy větší je, pak zase ne.Není to světlem.

Nejsem i jistá, jestli to měla už před tím pádem, prohlížela jsem fotky, a podle některých mám dojem, že ano, ale zřetelné je to hlavně na fotkách po té.

Dnes jsem s ní byla na očním (pro jistotu), doktorka říkala, že zrak je v mezích normy, nicméně za 14 dní to znovu překontroluje a pak nás vyšle na oční kliniku.
Že vsází na to, že je to vrozené, ale že je možnost, že je tam zelený zákal (ale zase že by ta zornice tak dobře nereagovala na osvit).
Rozhodně to doktorka nebagatelizuje, a já budu jen ráda, pokud se ukáže, že s okem nic nemá.
Doktorka sledovala i moje zornice, a jedna moje zornice je prý taky větší, manžel dostal za domácí úkol sledovat, jaké že ty zornice mám (výhoda- po skoro osmi letech manželství mi bude koukat do očí )

Nějak moc se nebojím, že malé něco je, ale pocit nejistoty trošku je..........

Nepatřím mezi hysterické matky, co by s každým bebínem lítaly po doktorech, ale toto mě zarazilo.


Máte to někdo taky?