Přidat odpověď

Pawlo, jenže já myslím, že udělat střední školu "v klídku a pohodě v dětství bez starostí o rodinu atd." - má skoro sto procent populace a to už nějaký ten pátek.


Ti, co neudělali střední školu v době, kdy se ještě maturita nedávala za hubičku jako dnes na to zřejmě v tehdejší době neměli /nedostali by se na SS, nedokázali by jí projít, nebo odmaturovat, protože to bylo těžší/ - anebo to prostě byly povahově laxní typy, jak už jsem psala. Vzdělání je vcelku netankovalo, ač k němu měli stejnou příležitost jako kamarádka /dokud je živili rodiče/.

Kdy byl problém získat SS vzdělání bylo za generace našich rodičů - nucené posílání dětí kulaků do výroby, nebo na zemědělské školy, ač chtěli na jiný obor.
A později za komunistů byl omezený počet míst na školách, navíc směrná čísla, poměrně nízká, kolik dětí tam bude přijato.
Kdo v osmdesátých letech např. tedy chtěl na SS, musel už na základce na sobě makat, mít dobrý prospěch, udělat těžké příjímačky a pak se na tu SS dostal a dělal jí s plným servisem rodičů.
Kdo se bohužel probudil až kolem třiceti, dělá to se zatnutými zuby a ztěžka. Ale zase - na dálkovou střední školu se dostane skoro každý, skoro každý jí absolvuje, nároky na studenty jsou nesrovnatelně nižší.
Takže ony se ty plusy a mínusy vyrovnávají.