Přidat názor k článku Škoda rány, která padne vedle

Asi z té holčičky vyroste ženština, která své okolí terorizuje mlácením bagetami hlava nehlava kam dosáhne. Možná je to ale jinak. Možná je to jen tak, že ta druhá matka prostě je jiná a na stejný prohřešek svého dítěte jinak reaguje. Třeba té holčičce v ústraní domluvila a nechce to znova zbytečně rozmazávat.Myslí si možná, že výchova má vypadat takto. Když si představím sebe, nikdy jsem svým dětem napadání cizích dětí neschvalovala, ale kdyby za mnou přišla jiná matka s podobným sdělením, řekla bych si něco jako A co po mně ta ženská panebože chce? Abych ji vkleče odprosila? Mám ztřískat svoje dítě nebo ho tady před nimi peskovat po hodině co se to stalo jen proto, aby ona byla spokojená a aby byly naplněny JEJÍ výchovné zásady (když ani v té chvíli netuším, jaké vlastně má ?)Co rodin, to přístupů! Upřímně, docela by mě tím sdělením být tou druhou matkou naštvala, a je docela pravděpodobné, že bych, pokud bych neměla právě ten nejlepší den, reagovala sice nevzorně, zato vzdorně, tedy podobně jako se stalo.
Sice rámcově souhlasím s názorem autorky články na výchovu, ale trošku mě děsí její neomylná představa že všichni, aby to dělali dobře, to musí dělat po jejím.