Přidat odpověď

Náš syn se chová nebo choval podobně (v různých obdobích), ale je fakt, že bouchne jen, když má vztek. Takhle "jen tak" ho to chytne málokdy. Třeba hladí miminko, ale pak ho to omrzí a začne bouchat. Nebo mi hodí do obličeje lahev s vodou apod. Někdy je to vztekem, někdy žárlivost, někdy nudou, někdy nevybitá energie (potřebuje chodit ven), někdy v zápalu hry buší někoho do hlavy. Důvodů je hodně, ale snad nikdy přímo agrese. Snažím se to vždy rozšifrovat a dle toho řešit. Třeba pomůže, když řeknu, že když si chce hrát, má mě polechtat. A pak se hodně směju, když lechtá. (to mám od kamarádky, výborná rada) Nebo dneska bouchal holčičku do hlavy a zjistili jsme, že ji chtěl přátelsky poplácat, jako po zádech, ale spletl si to.
Absolutní ignoraci řešíme taky. Ale věřím, že to je věkem. Minulý týden totiž asi třikrát zareagoval na nějaký příkaz/zavolání. A že mě vnímá, to vím, protože o tom někdy vypráví.
Řešit to u psychologa mě už taky napadlo, ale spí aby mi poradil, jak na něj, než že bych myslela, že to je nenormální. Také by mě zajímalo, jak jste dopadli.