Přidat odpověď

Pevné objetí. Musíš být rozhodnutá to udělat a dokončit. Ano, je to i fyzicky náročné, protože dítě má sílu, kope, křičí. Ale nejde o to fyzicky ho přemoci, ale o nastolení emoční rovnováhy ve vztahu mezi ním a Tebou.
Můj syn byl poměrně nekontaktní, prohýbací, odtažitý, při problémech se ode mě odvracel, byl i docela negativistický a bouchal do dětí, celkově byl napjatý, někdy trochu jako papiňák. Ve dvou letech jsme vyzkoušeli pevné objetí a od té doby se chodí normálně mazlit jako kteréholi jiné dítě a navíc není tak napnutý, nebouchá do dětí. Až na výjimky, případně situace, kdy se snaží vynutit si na bráchovi nějakou akci. V podstatě jediné, co jsem mu při tom objetí říkala, bylo, že ho mám ráda, případně na jeho ne moje ano, ale myslím, že to ani nebylo třeba. Někdo neříká vůbec nic.
Mně připadá, že Tvůj syn je strašně naštvaný a nejistý.
Další věc je otázka požadavků na dítě adekvátně věku a situaci (únava, stres, Tvůj i jeho).
Výborná kniha je třeba tohle:
http://www.dharmagaia.cz/kniha/806-rebeca-wildova-svoboda-a-hranice-laska-a-respekt-co-od-nas-deti-potrebuji

Návštěva psychologa je určitě výborný nápad. Za předpokladu, že to bude opravdu dobrý psycholog