Přidat odpověď

Mám ji za sebou - ovšem ne proto, že bych si jinam nedostala, ale proto, že jsem chtěla jen tuhle školu a žádnou jinou - byly kolem toho boje s rodiči, ale nakonec se za mě postavilo několik učitelů, že bych měla dělat školu, kterou dělat chci.
Školu jsem ukončila výučním listem, abych mohla rychle pryč; dostala jsem se a udělala si maturitu s vyznamenáním na jedné z nejtěžších nástavbových škol v okrese. Potom mi rodiče odmítli poskytnout zázemí pro studia na VŠ (byla jsem uč. tlačená na práva), tak jsem šla ještě zkusit SŠ zdravotní a dostala jsem se, ale prchla jsem jelikož zrušili obor "dětská zdr. sestra" a já nechtěla, nezvládla být všeobecná (praxe u starých lidí mě ničila...). Během kraťoučké doby jsem se dostala do cestovní kanceláře, kde jsem skončila na pozici vedoucí. Později jsem dělala vedoucí pobočky jiné CK...
Myslím, že jde hlavně o to, co je každý který člověk zač - skoro vůbec řekla bych, nezáleží na tom, jakou školu má