Přidat odpověď

ahoj,
myslím, že psycholog by ti mohl pomoct hlavně v tom, že zjistíš, že chování tvého dítěte je naprosto normální (pravděpodobně) a dostane se ti uklidnění. V tomto věku jsem používala počítání a podmiňování- ale pozitivní- pojď uklidit pokojíček a já ti pak.....uděláme...půjdeme.....nešli jsme ven, dokud nebylo udělaný to a to. Když prováděla něco pekelnýho, počítala jsem do tří- na tři skoro nikdy nedošlo a funguje to skvěle- dáš dítěti šanci na nápravu ještě před perzekucí.

Další věc je to jeho mluvení-- jestli mluví takhle málo, stálo by za to zjistit jak ti taky rozumí- jestli náhodou nemá vývojovou dysfázii. Ony toho děti hodně pochopí z kontextu, takže většina rodičů tvrdí že všemu rozumí, ale měl by rozumět složitý větě a vykonat složitější příkaz aniž by to mělo logiku- dej si prst na nos a potom skákej po jedný noze po obýváku.

Najdi si na internetu dětskýho psychologa, vývojový poradenství, poradenskýho psychologa pro děti. Je jich tam hromada- soukromých. Taky se můžeš obrátit už teď na ped.psych. poradnu- péče není placená. Nebo na dětskýho psychologa hrazenýho přes pojišťovnu.

Líbí se mi tvůj postoj a opravdu se mi zdá, že potřebuješ hlavně ujistit a to by ti velmi pomohlo. Držím palce.