Annie, nezlob se, ale můžu se zeptat... Nezkoušela jsi si se šéfovou promluvit? Je škoda, že jsi se to nepokusila nějak řešit. Já jsem taky zažila magora šéfa, který na nás všechny bezdůvodně řval tak, že to slyšela celá firma, byl zvyklí titulovat nejostřejšími názvy, které mu létaly do úst...
Na mě se takhle vyřval cca 1,5 měsíce, co jsem pro něj pracovala coby asistentka. Volala jsem kamarádovi právníkovi a ten mi řekl, že si mám nechat od šéfa podepsat mnou podanou výpověď z důvodu jeho hulvátského chování... - mělo to být kvůli pracáku, který jim houfne dohazoval nové a nové zaměstnance a možná ani netušili proč.
Sepsala jsem výpověď a druhý den mu ji předložila. Můžu Ti říct, že se nezmohl slova. Odešla jsem od něj z kanceláře a on si povolal společníka. Potom za mnou přišel společník s tím, že tohle si ještě nikdo nedovolil a kdo že mi to poradil... Řekla jsem mu popravdě, že rodinný právník - zůstal s ústy dokořán, že máme rodinného právníka
a šel volat své právníčce. Večer si mě hulvát šéf zavolal, že tu mnou podanou výpověď mi podepsal a dává mi ji, ale byl moc rád, kdybych přijala jeho veřejnou omluvu a ve firmě zůstala. Že je se mnou moc spokojený a že věří, že se spolu pracovat vedle sebe zvládneme - přijala jsem
Naučil se vždycky sklapnout odejít do své kanceláře a tam si možná ulevil ale už si nikdy nedovolil na mě zařvat
Potom jsem otěhotněla a odešla na riziko... a pevně doufám, že už stejného zaměstnavatele nebudu mít. Měla jsem jednoho v předchozí práci, kde jsem teda vydržela taky skoro 2 měsíce a těsně před uplynutím zkušební lhůty jsem pláchla, protože to byl taky šéfík jedna báseň - jednostranně výhodná smlouva, při podání výpovědi mu vrátit veškeré peníze vydané za moje mimosezónní školení, na které se jezdit muselo... Na stranu druhou mi přijde škoda dát výpověď a nepokusit se to řešit.