No já si naopak myslím, že nemá smysl nutit dvouletou holčičkou k nějakým omluvám, zvlášť po hodině od události, protože tomu ještě nerozumí, a že je mnoho způsobů jak to udělat "správně", ne jen ten jeden, který autorce připadá normální a vhodný. A o tom jsem psala. Plno lidí si myslí, že rodič, když se stane tohle "musí" toto a když se přihodí tamto zas "musí" tamhleto. A já se - trochu provokativně - ptám - kde je psáno že "musí"?
Každý, kdo se setkal s rodinou co mají děti, zjistil, že v něčem jsou na to jejich dítě mnohem míň "přísní" než vy, naopak mu nedovolí to, co vy třeba považujete za naprosto neškodné. Dokonce i v rodině mé sestry , a to jsme vyrostly ve stejné rodině, platila poněkud jiná pravidla než pro mé děti. Článek ve mě vyolal pocit, že autorka (na rozdíl od nemožné maminky druhé holčičky) má jedině správný recept na to, jak vychovávat děti. A to si nemyslím.
Předchozí