Přidat názor k článku Škoda rány, která padne vedle

No, já jsem ale nemyslela domlouvání, ale odvádění pozornosti. Co se domlouvání týče, to provozuju taky, to mi ponižující nepřipadá. Ale nezdá se mi, že by syn měl chuť nějak argumentovat při diskuzi, on jen prostě má ve svých horších chvílích potřebu jánevímčeho přesně, prostě vyvede něco, o čem dávno ví, že to nemá dělat, a ví taky, proč to nemá dělat. Jestli to je nějaký náhlý impuls a myšlení se dostavuje až tehdy, když mu vycinkám či co. Traduje se, že děti takto na sebe chtějí upoutat pozornost; což je ovšem zvláštní, protože syn má té pozornosti od nás - většinou - dostatek. - Čili když vyvede nějakou lumpárnu, tak se mi zdá dost nereálné myslet si, že to je o tom, že má nějaký názor, který mu mohu v diskuzi vyvrátit. Naopak myslím, že mozek v těch chvílích moc nepoužívá, bohužel.
M.