Přidat názor k článku Škoda rány, která padne vedle

já mám dojem, že odvádění pozornosti je hlavně dáno věkem dítěte. Mám holčičku něco přes rok a na vysvětlování a chápání souvislostí je příliš malá. Plácat ji chci co nejmíň, přijde mi kruté a nebezpečné ji trestat za to, že chce objevovat svět. V tomhle věku je odvádění pozornosti podle mně nejmilosrdnější cesta nejmenšího odporu, svět je velikej a objevovat se dá z mnoha stran, nemusí mi malá zrovna drancovat šuplík s kořením o). U většího dítěte bych postupovala dle rozumových schopností. Čtyřleté bych asi vysvětlila, že něco si nepřeju a proč (neschvaluju princip "musíš -nesmíš a mlč"). Může si skleničky a sáčky s kořením prohlídnout, pokud je zrovna čas a místo, tak vyskládat na stůl (jinak to odložíme na později), ale nebude mi je sesypávat, protože bla bla bla... Pokud udělá něco, co chápe proč a dobře ví, že nesmí, tak ji můžu ostře vyhubovat (plácnout? ) a pak jí nabídnout nějakou zábavnější činnost, která mě nepobuřuje. Tohle odvedení pozornosti k neškodnější zábavě mi nepřijde jako nedůstojné oblbování dítěte.