Hirame,
do tvojí výchovy ti opravdu kecat nikdo nemůže, děláš to, co si myslíš, že je nejlepší...ale ne všichni asi půjdou tvou cestou. Ale to z jejich způsobu výchovy nedělá nic podřadnějšího než je ta tvoje...je to prostě výchova jiná.
Nejsem právník, ale myslím, že se nemusíš bát, že ti zákony na ochranu dítěte seberou nějaké tvé bohem dané práva rodiče. Ty zákony jsou na ochranu a ne na útok. Samozřejmě, že zneužitelný je zákon každý, ale nemá cenu spekulovat nakolik je zrovna tento zákon zneužitelný...to je debata bez konce a beze smyslu.
A nakonec mě dojal výraz "demokratická italská výchova". To je přesná ukázka hloupé bagatelizace a tupého generalizování (bez urážky). To, že tady jedna pisatelka uvede jeden případ z jedné rodiny, náhodou italské, zapříčiní vznik nové, krásné škatulky..."demokratická italská výchova"...fakt akurátní. Ono je ale jednodušší svalit všechno na "blbou výchovu"...nejlépe spojenou s celým národem (jako např tzv. americká výchova). Těžší je se zaměřit na jednotlivé případy a říct, že prostě výchova v oné italské domácnosti byla špatná...nebyla ani demokratická, ani volná...byla jenom a jenom hloupá a špatná. A tyto vlastnosti se nevztahují k národům, ale k lidem.
Předchozí