Přidat odpověď

Přesně. Normální firmy mají normální pohovory, normální agentury mají věcné pohovory.
Jednou jsem byla u nějaké agentury, s psycholožkou, vybírání barviček a podobný nesmysly. Já třeba mám hodně ráda modrou a zelenou, ale zrovna ty odstíny modré a zelené, co měla na kostičkách, byly hnusný... Jsem si říkala vybrat nevybrat, pže pak to hodnotí dle barev - modrá zelená - ale už se nezohledňuje, jaký jejich odstíny mi ukázala že. Pak mě zkoušela, jestli jí to napodruhý vyberu ve stejným pořadí - barev bylo šest - jsem přemýšlela, jestli vybrat stejně nebo jinak, jestli se jí vysmát a jít pryč nebo hrát tu hru.
A vůbec nejtrapnější je kreslení postav - pže též nejsem kreslicí, tak namalovat postavu, aby vypadala rozumně, je nesnadné. A když pak někdo řeší poměr hlavy a těla a vyvedení prstů atp., tak je to psina. Zvláště, když v takovým příp. maluju nejraději schematicky čarou, ale vůbec to nemá co do činění s mojí osobností, ale s pouhým faktem, že kreslit neumím.
Ale domeček umím trojrozměrně, s čímž si zase někteří psychoušové nevěděli rady.
Někdy mám pocit, že tady s těma typama si hraju spíš já než oni se mnou.
Mimochodem, je prokázáno, že 99% lidí, co jdou studovat psychologii, tam jde "aby lépe porozuměli sami sobě", jen minimum "protože chtějí pomáhat," z čehož plyne, že psychoušové jsou ve své většině lidé, kteří mají víc problémů sami se sebou než ostatní průměr populace, a dle toho to vypadá.
Zase díky Pánu Bohu za ty dobré, to ano.