Ahoj maminy,
osvědčila se mi jedna metoda na naše dítko. Jistě znáte den "blbec", kdy Vaše neposlucha prostě neposlouchá.
Velmi se mi osvědčili masáže (a to i např. teď v době pracovního předvánočního shonu nebo právě proto?). Udělat si čas, pustit tichou hudbu a třeba olivovým olejíčkem začít s masáží od stehýnek, přes šlapky, bříško, hrudníček a ručičky, obličej a potom záda a zadeček. Překvapivě to uklidní jak dítě i Vás a najdete zase společnou řeč. Funguje to přímo zázračně - na puberťáky už však asi ne :)))
Kromě této metody však používám ovšem téměř všechny výše jmenované metody včetně lehkých pohlavků, ono se tak totiž rychle poví, to co je oběma stranám všeobecně známo. Naznačení, že toto je už ta nejzažší hranice.
A k maminkám "neplácačkám", které některé tady přímo agresivně (asi si vybíjejí nějaký svůj vztek) hájí svoji pravdu a dávají na odiv, jak jsou výborné matky. Když se mi narodila malá (7 let) snažila jsem se být nejlepší matkou podle různých knížek a návodů. Skoro rok mi trvalo, než jsem pochopila, že na to, abych byla dobrou matkou nás nejlépe vybavila matka příroda - totiž mateřským pudem a zároveň nervy, které vydrží jen něco. Ten zbytek je už pouze doporučená četba. Nehovořím ovšem o násilí, tam přirozené instinkty, zřejmě byly nějak poškozeny.
Každá z nás napáchá na svém dítku nějaké "škody", nikdy nic nebude dobře, ale právě proto je každý z nás jiný.
Jednou mě uvedla do rozpaků jedna maminka, která již před sedmi lety nosila dítko v šátku a zabývala se výchovou Montesori, na návštěvě u nich naše dítko nechtě rozbilo hračku a přišlo. To jste měli slyšet keců o tom, že při její výchově se to stát nemůže, protože její dítě je vedeno k tomu, aby se vždy zeptalo, jak se s čím zachází. Měla jsem z toho vnitřně špatný pocit. Za týden jsem je potkala na bluesovém festivalu. Kolem 22.00 hod. večerní viselo její "vzorně vychovávané dítko" doslova na nohou, maminka se vesele bavila - třičtvrtě hodiny bez povšimnutí. Tak jsem si uvědomila, že radši budu svou.
Předchozí