Přidat odpověď

S otcem se nestýká. Je to rok, co jsme od sebe.Přítel s námi bydlí od srpna. Získával si malého pomalu, netlačil na něj. A i když byl přísný, tak spravedlivý a malý za ním příjde a hrajou si, řekne mu, že ho má rád, apd. S otcem se nestýká a ani o něm nemluví. Ten se mu nikdy nijak nevěnoval. Momentálně má dluhy, propadl alkoholu totálně a kamarádům bezdomovcům, takže ani nechci aby ho viděl. Když slyším jeho, jak mi brečí pokaždé do telefonu a na vše si stěžuje, tak to někdy vidím i v Tomovi. Nechci aby dopadl jako jeho otec. Zřejmě brzy ve vězení nebo na ulici. :-( Ale je pravda, že u mužů, teď mám na mysli opět našeho nového mužského člena v domácnosti, myslím si, že u mužů je asi větší problém pochopit, že dítě má nějaký problém nervový, opravdu.Někdy mám problém si to uvědomit i já. Člověk neví, zda se právě teď projevuje nějaká porucha nebo vyčůranost.