Přidat odpověď

Pawli, já třeba na Rodinu jdu v době, kdy vím, že co chvíli budu "rušena" od něčeho, na co se musím moc soustředit. Třeba když mám konzultační hodiny, tak mi odejde student a mám tři - čtyři minuty, než ťukne někdo jinej.
To nemá cenu začínat pořádnou práci, tak buď dělám "papíry", nebo třeba kouknu na Rodinu. Nebo (a to je častější) nad něčím přemýšlím, nechávám si to v hlavě "dozrát" a Rodinu mám jako "kulisu". Prostě si čtu příspěvky, v hlavě mi šrotují třeba dif. rovnice a pak sednu a píšu výsledky. Mohla bych třeba čučet z okna, nebo se jít projít, kolega zase třeba poslouchá symfonie. Ale není to proflákaný čas, je to jenom jiný způsob práce, který není vidět.
Jinak mému zaměstnavateli je fuk, kdy a jak si práci udělám, rozhodně jí věnuju víc, než je pracovní doba.