Přidat názor k článku Škoda rány, která padne vedle

No, Milado,
možná máme naprosto odlišné životní zkušenosti. Nevím tedy, kolik dětí v synově třídě má doma počítač, ale beru to z hlediska své rodiny a svých příbuzných. Takže např. my máme počítač díky tomu, že je manžel programátor a pořídil si ho na leasing ještě před sňatkem, taky je to i přes občasné modernizace (pytlíkované součástkami většinou z bazaru) poměrně zastaralý krám, kterej se zadejchá už jen když na netu otevřu najednou dvě okna, a nejde na něm video apod. Internet jsme měli už dřív přes linku, ale po půlhodinkách, protože nám pak modemy (opět z bazaru) scípaly, současné bezdrátové připojení máme zase díky štígru, že nám anténu dali skoro pod okno a že byla náhodná akce aktivace zdarma.
- Jinak jsme poměrně chudí (nemůžu sehnat práci), takže z našeho, či spíše z manželova příjmu, bychom ty tři tisíce na aktivaci prostě dát nemohli.
- Můj brácha si počítač koupil opět zánovní, ženu má na mateřské, takže ho spláceli rok. Internet si pořídit nemohou, protože má brácha tak nízkej příjem, že počítají každou korunku.
- Rodina manželovy sestry pořídila zánovní počítač též, mají dokonce i modem, ale zase: přístup jejich čtyř dětí na internet se řídí přísnými, a velmi omezenými, pravidly, protože opět - počítají každou korunku.
- Pokud se pohybuješ v podnikatelské sféře, tak je jasné, že Ti ani nepřijde, jakej může být problém sehnat pro chudší rodinu "pouhé" tři tisíce, neboť je stará vesta, že "sytý hladovému nevěří".
M.