Ananto, třeba já mám první dítě neplánovaně (holt se ta moje gyn sekjla, když tvrdila že to nepůjde
), ovšem druhé jsem si musela vybojovat. Jsem jedináček, tak jedináčka nechci a stejně jako Daba jsem si vždycky říkala, že podruhé si to užiju více. Jenže, přítel druhé nechtěl. Rok a půl každoměsíčních dohadů, vždycky mezi menses a ovu jsme měli doma dusno, několikrát se skoro rozešli. Já nedělala nic jinýho než vymýšlela další a další argumenty.... Nakonec teda souhlasil, že to zkusíme a uvidíme, já hned v tichosti nakoupila hory ovu testů apod...... aby se to povedlo dříve, než si to rozmyslí.
A jinak, jak píšeš o těch obavách - potrat, postižené dítě..... To má každá ženská. A porodem to nekončí, teď to jsou klíšťata, meningokok, auta, pád z okna, prací prostředky..... A bude se to měnit, věřím, že to neskončí nikdy.