Přidat odpověď

Tak se dneska moje babička (86) nechala odvézt do LDN... Mám z toho dost rozpačité pocity, vůbec se mi to nelíbí, ale babička sama říká, že jí tam bude lépe, že doma se už o sebe nepostará jak by chtěla.
Myslí jí to velmi dobře, nezapomíná, spoustu toho vyluští a tak podobně, problémem e tělesná schránka - je na kyslíku, bolí jí asi úplně všechno a už se obtížně pohybuje, i vaření čaje ji vyčerpá. Dvakrát za poslední měsíc byla s akutním záchvatem v nemocnici.

Za babičkou jsme dosud denně docházeli (minimálně dva členové rodiny), teď se budeme snažit taky, ale návštěvní hodiny jsou omezené a pokud budeme mít směny přes ně, tak asi smolík.
Navíc mi LDN přijde jako začátek konce.

Nechci ji tam nechat, jiné řešení než přestěhovat se přes její odpor k ní mě ale nenapadá.

Jak se s tím srovnat? Nebo existuje ještě jiné řešení?