Přidat odpověď

Ono se špatně chválí ve stavu, kdy se sama chystám k porodu a vím, že personál v nejbližší porodnici má systém zajetý tak, aby všechny rodičky rodily podle stejné lajny. Nejdřív půjdete sem, pak dáme dítě sem, mezitím si tatínek stoupne tady, pak uděláme dítěti toto. Veškeré dotazy po smyslu toho kterého počínání (probůh chci jen něco vysvětlit, protože právě nerodím denně) byly vnímané jako drzost, jako žemi do toho nic není. Když jsem chtěla vědět, co se stane, když něco nechci, lékařka na mě zvýšila hlas, že se s tím v životě nesetkala. (řekla jsem, že nechci v případě zdravého miminka využít výhřevné lůžko.)

Abych byla objektivní. Rodila jsem za velmi citlivého přístupu ve Vysokém mýtě, než tam porodnici zrušili. Tak jako některé přispěvovatelky s hrůzou vzpomínají na svou PA, tak já na tu svou myslím jako na anděla. Po celou dobu, kdy to velmi dlouho trvalo, na mne trpělivě hovořila. Jsem z toho dojatá vlastně už sedm roků. Na vyšetření sice miminko odnášeli bez přítomnosti rodičů, ale nevypadali, že by měli problém, kdyby to některé mamince vadilo. Lékaři bezva, akorát nevím proč mi tu amniotomii udělali bez ptaní - no nepředpokládali, že vím co to je - a tou dobou jsem taky nevěděla. že se tím ve skutečnosti věci prodlouží jsem taky nevěděla - možná se mýlím, tedy mne opravte, ale pro nyní si to nepřeju. Velmi citlivé prostředí, sestřičky milé, na pokojích i chodbách tichá skoro posvátná atmosféra.

Takže mám pozitivní zkušenost, teď tam ale jet nemůžu a člověk dopředu neví, na koho natrefí. A nezlobte se, ale mám opravdový strach, když si představím, že na mě při porodu někdo řve, což jde očekávat, když na mě řvali jen při konzultaci, že si chci vybrat porodní polohu.. Tak se dá pochopit ta emotivnost ne? S pozdravem N.