Přidat odpověď

První - 14 hodin. Posledních pár hodin se nic nedělo, jen bolesti zůstávaly, voda pryč, dávali mi kapačku na zvětšení kontrakcí. Nicméně syn se zasekl v porodních cestách, protože byl moc velký, následně vax a kleště. Zkráceně - děs a hrůza, dlouho jsem měla noční můry.

Druhý o čtyři roky později. Věřila jsem v pomoc maliníkového čaje, takže jsem ho vydatně čtyři týdny před porodem popíjela. V deset večer mi praskla voda, pravidelné bolesti začaly až ve čtyři ráno, ale už za pět hodin byl syn na světě. Bez instrumentů - přirozeně, opravdu silné až nesnesitelné bolesti trvaly snad jen dvacet minut, samotný porod na rozdíl od prvního vůbec.

Kdybych takhle rodila prvního syna, na druhého bych si troufla rozhodně dříve, a vůbec bych se nebála.