Velrybo, jsem rada, ze je ti lip
Ale zase me zarazi...pises, co bys za to dala se o nekoho starat a pak, ze vlastne zadny zavazek nechces (viz ten pes). Jasne, ze ne kazdy musi mit psy rad, i kocka je skvely spolecnik. Ale me tu jde spis o to, ze mozna sama vlastne nevis co chces...spet k tomu, ze neznas sama sebe a sve vlastni potreby, tapes.
Velrybo, ran osudu neni usetren nikdo. Opravdu ne. Jen je fakt, nekdo k tomu ma jeste melancholickou ci pesimistickou povahu a je to ve vysledku daleko horsi, nez kdyz je clovek sanqvinik. I ten cholerik se s tim popere lepe. Je to proste cast tve osobnosti a je dobre si to uvedomit a akceptovat. Lide nemaji lehci zivoty nez ty, jsou jen schopni na nej jinak nahlizet. A ac se nikdy z melancholika nestanes sanqvinikem, tak ti ruzne techniky mohou napomoci se poprat s zivotem a byt vice schopna se ze zivota radovat a byt proaktivni. Opravdu, byt tebou, bych popremyslela nad nejakym tim workshopem.
Nebo mi alespon napis, proc ne...