Přidat odpověď

Nana: přesně, přesně, i v tom svém monologu nemám slov a s tím dalším příspěvkem, kde pšeš, že na konci chce nechca už se těšíš, to je přesné taky

"já jenom, Lobelko, že si myslím, ýe jako prvorodička nemáš abnormální strach z porodu, ale úplně normální strach z porodu."
nemůžu opět než naprosto souhlasit, a jak ráda bych si třeba rýpla, abych tě tu, Nano, jen neopěvovala, ale je to tak! I přesto, že můj 8. A 9. měsíc byl super, chodila jsem na cvičení a cítila se líp jak v předešlých měsících, nic jsem nemusela dělat, ale TAK se mi stýskalo po spaní na břiše a TAK jsem často v noci vstávala na malou (7x), že už jsem se i těšil, je to něco jao... četly jste od Čapka zánět okostice? Je to povídka v jeho jedné kapse. Tak moc se bál trání zubu, že si na to dával, dle doktorů, studené, horké, pak to přešlo v kompromis odražené, několik nocí protrpěl, fak to tam krásně popisuje a pak už se jen modlil, i kdyby mu měli urvat hlavu, ať to jde ven... a pak crust a Čaplův hrdina se ptal: a bude to bolet? Už je to venku