Přidat odpověď

Sněhulko, nevím, proč odkaz nefunguje, měl to být plný článek z časopisu Vesmír, že by to bylo tím, že jsem na web měla registrovaný přístup?

http://www.vesmir.cz/clanek/chut-tonu-barva-cisla-synestezie-dar-o-nemz-se-moc-nemluvi

Zkuste to prosím všechny ještě jednou, je to pěkné čtení.

HLAVNĚ ALE PROSÍM NAPIŠTE O SVÉ "ÚCHYLCE" PANU DOKTOROVI RADIKINOVI HONZÁKOVI. JE TO STARÝ PÁN, PSYCHIATR, A ZATÍM ASI U NÁS JEDINÝ, KTERÝ SE TÍM ZABÝVÁ.
psychosom@seznam.cz

Jinak, já jsem si barevného vnímání písmen a číslic všimla už někdy v první třídě, číst jsem uměla od čtyř let. Dokonce před tím, než jsem znala písmena, jsem některá slova vnímala jako kompletní tvary. Třeba tatínek vyslovil slovo cikánka (říká se tak u nás debrecínce), já to slyšela poprvé a velmi živě jsem uviděla obrovský lesklý šroub od mlýnku na maso, asi to bylo tak zvukomalebné.
Mám barevné dny v týdnu a měsíce v roce zcela nezávisle na písmenech v nich obsažených. Rok mám jako barevný kruh, je spíš naležato a během roku se po nem pohybuju a dívám se ze svého místa na ostatní "stanoviště".
Úvaha, že zdravotnice jsme často proto, že jsme se chtěly vyhnout matematice, nebude správná. Já jsem naopak v matematice na střední škole vynikala. Medicína bude spíš náhoda.
Jinak jsem si nevšimla nějakých výhod, které by mi tato úchylka přinášela, kromě paměti na čísla - třeba klapky ve špitále umím všechny během pár dní, jsou to prostě barevné kombinace. Hudební ani výtvarný talent nemám nijak nadprůměrný.
Zdravím a NAPIŠTE TOMU HONZÁKOVI!
Fakt ho to baví. Tady má svůj blog: http://blog.aktualne.centrum.cz/blogy/radkin-honzak.php