Přidat odpověď

Ahoj, Mono,
chtěla jsem se tě zastat, i když vím, že to nepotřebuješ, protože jsi evidentně vyrovnaná osobnost. Moc si Tvého přístupu vážím. Je vidět, že máš své děti ráda, že v tobě mají oporu a že po nich nechceš, aby byly dokonalé.
Myslím, že jediné, co děti od rodičů opravdu potřebují, je cítit jejich lásku a oporu.
Dalším maminkám bych poradila zkusit třeba rodinné konstelace.
Vím, že žijeme v těžké době, ale způsob, jakým společnost nutí rodiče vychovávat své děti (důraz na výkon, docházka do školy, kde se učí naprosto nesmyslné věci, zdůrazňování materiálních hodnot) je neúnosný a je potřeba, aby ho rodiče aspoň trochu kompenzovali a vraceli se k normálním lidským hodnotám.
Pokud jde o výchovu, měla jsem možnost srovnávat dva typy. Když jsem žila u babičky a dědy - žádné hádky, pohoda, naprostá poslušnost z mojí strany, byla jsem šťastná a sebevědomá.
Výchova rodičů - křik, urážky, ignorace, "nestíhání", perly typu "jsi zrůda, co přišla na svět, aby trápila lidi" - výsledek u mně: zničený život, podlomené sebevědomí, sklon k závislosti ve vztazích, neschopnost se prosadit, nadměrná přizpůsobivost. Všechna moje nadání mi byla k ničemu.
Dodala bych jenom, že moji rodiče jsou velmi slušní a hodní lidé, kteří byli pouze velmi mladí, ctižádostiví a vystresovaní. A hlavně si taky málo věřili a chtěli být co nejdokonalejší.
Zamyslete se prosím, nakolik jsou vaše děti vaším odrazem - a když sem přijde někdo jako Mona, tak udělejte pro sebe to, že si ho budete aspoň vážit a zkusíte od něj něco "obšlehnout".