Přidat odpověď

Úplně si to dovedu představit a celkem mě tvoje situace rozhodila. Opět jsem si totiž vzpomněla na čůzu, co dlouhodobě dolejzá za mým mužem. Teď je naštěstí v dáli za horama, ale když jsme byli ještě ve škole, pořád se o něj otírala (př. šli jsme ve skupině po městě, já s kámoškou, manžel přede mnou se spolužákem. Bělice se přišinula a jakoby ho předběhla, přičemž se o něj otřela. Načež zpomalila, když ji manžel předešel, akci zopakovala.) To moje jojo si ničeho nevšimlo. Kvůli pindě jsme se hádali, protože on si ničeho nevšiml, já ho sice z ničeho nepodezřívala, ale chtěla jsem od něj slyšet, že bělice je blbá. Začala jsem na ni nadávat a on se jí zastal. Dost dlouho trvalo, než ji odhalil a nadával na ni se mnou. Dívce nevadilo, že spolu chodíme, že jsme se vzali, že jsem těhotná..., nic nebylo morální překážkou. Na sraz po 10 letech jsem asi před rokem šla sama,protože muž nechtěl a někdo musel hlídat děcka. Krasavice byla utrápená, že tam jsem já, ne on. Jenže někdo musel hlídat děti a manžel neřídí, tak by se neměl jak dostat domů. Asi si představovala, že 10km od baráku bude spát na hotelu jako ona.
Nejsem žárlivá, nemám problém, když muž někam jde nebo když pracoval daleko a domů jezdil jen na víkend, ale tahle krasavice mi pije krev. A v poslední době i proto, že je mladší, bezdětná, štíhlá a plná ideálů a já jsem ubitá finančními problémy, starostmi o pětičlennou domácnost, setrváním na rodičáku bez možnosti úniku od dětí... a s 20kg, které mi zbyly po těhotenství.