Přidat názor k článku Škoda rány, která padne vedle

Marketko, mam obavu, ze mas pravdu, skutecne pokud druhy clovek chapat nechce, tak nepochopi. Ale prece jen se mi zda lepsi si to s nim vyrikat, takze vi, ze mi veci ktere dela( nebo rika) vyslovene vadi, nez ho nechat v blahem vedomi, ze mi sice vadi a hodne, ale ze nemam odvahu se ozvat. Taky jde trochu o to, ze Mircina maminka ji docela slusne vytaci a uvadi ji to stavu bezradnosti, nebudu tu primo citovat, ale Mirka o tom pise dost srozumitelne. Takze spis jsem mela na mysli, ze by jeji maminka naprosto jasne pochopila, ze se to jeji dceri nelibi a ze ji skutecne zkazi den. Podle sve matky vim, ze pokud me matka nechce pochopit, tak me nepochopi i kdybych byla Jan Zlatousty, zkrizeny s obcas vtipne jedovatym Zemanem, ale vi naprosto presne, ze na nektera temata si se mnou nepodiskutuje, protoze na ne proste diskutovat odmitnu.

Takze jak to tak vidim, dopadlovala jsem k dalsimu tematu: jak vysvetlit svym rodicum, ze uz jsme dospeli a ze se dokazeme ubranit proti slovni agresi, nebo manipulaci, pripadne ani snahy o preneseni nejake super spatne nalady na druhe( a dcery pripadaji v uvahu jako vhodne osoby velice casto)u nas nebudou mit efekt. Ani mi tak neslo o to, aby se Mirka snazila svou maminku prevedcit o tom, ze nema cenu volat kvuli vanocnimu darku, ktery stejne zvoli podle sebe, ale spis aby uvazila, jestli ji maminka nekazi naladu cilene a ze by mozna nebylo od veci ji svuj nazor dat najevo tak jasne, ze by nemohla o nem pochybovat. Cimz neni receno, ze to nebude delat dal, ale treba by se Mirka naucila branit.

Sluchatko se napriklad take da odlozit na stul a naslouchat zdali seveleni rodicky, pripadne ho( to sluchatko) obcas priblizit k uchu a rict, treba "hmmm..."a "cos to vlastne rikala..." a hned ho zase odlozit. Celou debatu jde zakoncit napr.: "budu o tom uvazovat a rozhodne se ti brzy ozvu..."(at jde naprosto o cokoliv, rozhodne tim zase ziskas nejaky cas a pokud slo nahodou o neco duleziteho, stejne se to dozvis, ze)...To je jen jeden z mnoha navodu, jak zvladnout vyslovene nervy deptajici reci rodicu.

Proste jen uvaha o tom, jestli je nutne byt na rodice vzdy hodna a shovivava a nechat si zkazit den, nebo si to vyrikat narovinu. Mnoho lidi voli cestu shovivavosti, ale ubrani se tim, ze proste neberou reci svych rodicu prilis vazne (nebo odkladaji sluchatko:-))). Ale pokud nekomu reci rodicu vyslovene vadi a uvadeji ho az do deprese, tak bych se primlouvala za otevrenou debatu a vytyceni hranic asi trochu podobne jako se vytycuji pri vychove deti...Jista obdoba tam skutecne je...