Přidat odpověď

Myslím, že ve dvou, ba ještě ve třech letech i později je předčasné hovořit o řečovém opoždění. Už si nevzpomínám, kolik toho ve dvou letech napovídal náš kluk, ale o moc víc určitě ne. Ve třech letech cca 30 výrazů (včetně "hají", "hamam", "ee" atd.). Čekala jsem, že nás doktorka pošle na logopedii, ale řekla mi, že je v pořádku, po všech ostatních stránkách spíš napřed, a že holt "má ten mužský mozek, kterému potřebné spoje dozrávají později". Opravdu si myslím, že je to záležitost dozrávání mozku, jednoho dne sroste ten poslední důležitý spoj a syn bude hovořit v souvětích . Takhle, má 3 roky a 4 měsíce, dělá pokroky, které jsou spíš skokové než pozvolné. Teď třeba dává dohromady věty, ve kterých vynechá sloveso, které neumí (jo, je to občas problém dékodovat, co myslí "mami, já ne toto" (nechci? nemám? neumím? toto - co přesně ve směru ukazujícího prstu...? ) Na druhou stranu vím, že umí vyslovit všechny hlásky kromě L, R a Ř (protože se sám jen tak mimochodem naučil číst velká tiskací písmena) a občas je ochoten opakovat po slabikách slova s vynecháním těch tří hlásek. Ale nechci ho tím nějak zvlášť trápit, jsem si jistá, že to není záležitost vůle, nýbrž fyziologie.