Pettino,
s koníčky mého syna se objevují otazníky. Nejvíc ho baví různé ptákoviny, které se v kroužcích nedělají. Než chodil do školy, miloval mapy, listoval jimi, kreslil si své mapy... Teď dost často hraje "na školu", je učitel i žák v jedné osobě. Taky si hraje na "psaní", "píše" různá pokračování oblíbených knížek, anebo vytváří "hrací" knížky s různými úkoly...
Miluje, když je středem pozornosti, má různé "ksichtíky" a kukuče; společně s výše uvedeným mě inspirovalo k tomu, že by od 2. třídy mohl chodit do dramaťáku (prvňáky ještě neberou).
Jinak třeba chodí na pohybový kroužek, aby se trochu vyřádil (děcka odtamtud chodí rudá, syn je absolutně v pohodě...), a ze zcela opačného hlediska chodí na výtvarku - na kreslení ho doma neužije, takže se tím snažím kompenzovat tento handicap (to je utrpení, když mají za domácí úkol něco vybarvovat...).
Nejhorší je, že dokud nechodím do práce, nedostává se nám na přepestré vyžití peněz, a na druhou stranu pokud do práce nastoupím, tak zas bude problém, kdo syna bude do kroužků dopravovat (do 15 km vzdáleného města).
M.
Předchozí