Přidat odpověď

já tedy chápu i manžela, je to totiž trochu jako u nás a tak popíšu naši situaci, manžel večer přijde po sedmé spíš v půl osmé, prostě si neumím představit, že bych mu v té chvíli předala děti a odjela za prací nebo i za zábavou, většinou se jde najíst, do sprchy v klidu na záchod, což v práci nestíhá, řekneme si co je nového a co kdo zařídí druhý den, trochu se oklepe a já mu v půl deváté předám děti, jdu dodělat věci co jsem s nimi nestihla a mezitím si s ním povídám, pak jdeme pomalu uspávat a uložit děti, většinou usneme s nimi, vím, že v té chvíli má za sebou minimálně 150 km /cesta z práce a do práce/ případně víc pokud jezdil někde po stavbách, celodenní mluvení dvojjazyčně/tlumočení. Je prostě hotový a unavený a ráno musí vyjít fit, umytý, oholený, odpočinutý v půl šesté ráno znova do práce...taky bych chtěla pracovat a mít aspoň nějakou drobnou korunu pro sebe, o všechno si musím říkal, ale kdy to netuším